close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
RedRose2 právě v prodeji!
*
Následující povídka: Pain of RedRose (od ??. ??. 2013)
*
Nový vzhled stáhnutý z animeandmusic.blog.cz!

RedRose 17. kapitola

10. června 2012 v 18:04 | Atarashii |  RedRose

'Carpe diem'

Dálší :D Dneska vám sem vložím už i ty ostatní ;)


Toshi seděla na posteli ve svém pokoji. Dělala to tak snad už tři dny vkuse. Tedy od toho incidentu s Hidanem. Byla z toho jakási zamlklá. Pořád jen seděla na posteli, pohupovala se a upřeně se dívala na jeden jediný bod na zdi. Yumiko se ji snažila několikrát utišit a donutit ji k mluvení, ale ona nic. Dokonce donutili Hidana omluvit se (museli mu za to slíbit miliony věcí), ale Toshi pořád mlčela. Sasori, jakožto její týmový partner se ji snažil rozveselit, ale Toshi nic… Nikdo s její náladou prostě nemohl pohnout. A Konan si začala dělat starosti, protože Toshi ani nejedla.
Najednou někdo vešel do jejího pokoje. Byl to Sasori, kterého vyburcovali Yumiko s Deidarou (snažili se ty dva dát dohromady).
"Ahoj," pozdravil ji a přišel až k její posteli.
Toshi mlčela. Ani se na něj nepodívala.
"Hej Toshi! To se mnou nebudeš mluvit? Vždyť já ti pomohl," řekl trošku naštvaně Sasori. "Dlužíš mi něco."
Toshi poprvé za tři dny odtrhla oči od nějakého neviditelného bodu na zdi a podívala se Sasorimu do očí.
Sasori se vítězoslavně usmál. "Mně by stačilo prosté děkují," provokoval ji s potutelným úsměvem.
Toshi měla kamennou tvář.
"Nevděčnice," zamumlal Sasori a hrál uraženého a zklamaného zároveň.
"Já jsem ti řekla díky už tehdy," zamumlala skoro neslyšně Toshi.
Sasori zvedl překvapeně hlavu. "Ty jsi promluvila!" vyjekl.
Toshi obrátila oči v sloup.
Sasori chytl její tvář do dlaní. "Ty jsi konečně promluvila! Chytla ses na moji návnadu!"
"Hmmm," zamumlala Toshi. Připadalo jí divný, že někdo jako Sasori chce, aby mu znova poděkovala a teď jí to konečně došlo. Naštvaně zavrtěla hlavou, což Sasoriho donutilo pustit její tvář.
"Hej nebuď tak nabručená. Snažím se ti pomoct," řekl Sasori a dal jí ruku na rameno.
Toshi se mu podívala do očí a zacukaly jí koutky.
"Tys to na mě hrála!" vyjekl překvapeně Sasori a usmál se.
Toshi pokrčila rameny. "Proč bych měla být nabručená na někoho, kdo mě zachránil?" podala dost podstatný fakt.
"Jo… to dá smysl," zamumlal Sasori a poškrábal se na hlavě.
"Potřebuješ po mně ještě něco? Já jen, že jsem docela unavená," ozvala se po chvilce trapného ticha Toshi.
Sasori se začervenal. "Jo eh…Tak já už půjdu," řekl a byl už na odchodu, když v tom se zastavil. "Ne kašlu na to! Udělám to teď hned!" řekl. Rychle se vrátil k Toshi a něžně ji políbil. Pak okamžitě utekl pryč a zanechal tam zmatenou Toshi.
"Co?" zeptala se zmateně Toshi, červená jak rajče. Pak se pousmála a vlezla si pod peřinu. Potom už usnula.

"Hej Toshi! Prober se!" zašeptal modrovlasé dívce někdo do ucha.
Toshi prudce otevřela oči. "Co se stalo?!" vyjekla a pak se zarazila. Vzpomněla si, jak jí Sasori políbil a trošku se začervenala. Rozhlédla se kolem sebe, aby zjistila, kdo ji probral. Spatřila svou sestru.
Yumiko se uculila. "Máte se Sasorim konečně misi. Měla by ses co nejdřív připravit a jít k Peinovi do kanclu," řekla své sestře a pak odešla.
Toshi se ještě nějakou chvilku vzpamatovávala, ale pak vstala a šla se převléct. Hodila na sebe své obvyklé oblečení (kraťasy a triko) a přes to přehodila Akatsuki plášť. Ještě než si ho zapnula, přivázala si k pasu opasek se zbraněmi. Potom se vydala do Peinovi kanceláře. Zaťukala na dveře a pak vešla. V pokoji stál Pein a naproti němu Sasori už v Akatsuki plášti.
"A, Toshi," přivítal ji s úsměvem Pein. "Mám pro vás misi. Chci, abyste pátrali po Juuichibim. Listová, či kdo, ho vyjmula z jejich Jinchuuriki Uzumaki Aneko, nyní podle našich zvědů už Uchihy Aneko, a my nevíme kde je. Musíme ho rychle najít, protože jinak nebudeme mít komplet."
Sasori při zmínce jména Aneko ztuhl a při zmínce "Uchiha Aneko" zbledl a vypadal, že se snad co nevidět rozbrečí. Pak přikývl. "Dobrá."
Toshi také přikývla.
"Fajn. Tak běžte," vybídl je Pein.
Sasori a Toshi odešli z místnosti. Toshi se rozešla do svého pokoje pro zbraně a Sasori se za ní díval. Pak zalapal po dechu. Ten styl jak chodila…Hrozně mu to připomínalo Aneko, jedinou dívku, kterou kdy miloval. Toshi zaslechla jeho přerušený rytmický dech a otočila se.
"Co se stalo?" zeptala se a měla přesně stejný výraz, který dělávala červenovlasá kunoichi.
Sasori si nemohl pomoct, ale viděl v Toshi ji… Aneko. "N-nic," zamumlal a otočil se. "Budu na tebe čekat dole," řekl a odešel.
Toshi nadzvedla obočí. "Je nějak divnej," zamumlala si a vešla do svého pokoje. Když si vzala všechny své zbraně (bojovala převážně se svitkama, pomocí ninjutsu, někdy i genjutsu a také bojovala s katanou ze svitku), tak šla za Sasorim dolů. Ten seděl na lavičce přede dveřmi od sídla. Když ucítil, že je v místnosti i Toshi, tak zvedl hlavu a podíval se na ni.
"Hotová?" zeptal se.
Toshi kývla.
Sasori se zvedl a vyšel ven před sídlo. Toshi se k němu přidala a oba se rozešli pryč.
Už šli třetí den a mezi tím spolu nepromluvili ani slovo. Nemluvili spolu ani když stavěli stany pro táboření, ani když se vyptávali ve vesnicích… Prostě ani ň.
Toshi to už nemohla vydržet. Pořád ji pronásledoval ten polibek.
"Sasori?" zeptala se potichu a bojácně.
Sasori se na ni ani nepodíval. "Ty se mě bojíš?"
"Ne!"
"Tak proč se tvůj hlas tak třásl?"
"Já jen… Vždycky jsi tak zamlklý?"
"A ty?" otázal se Sasori. Věděl, že trefil do černého.
Toshi ztuhla a zastavila se. Zadívala se na špičky svých sandálů. "Proč jsi to udělal?"
"Co jsem udělal?" podivil se Sasori.
"Proč jsi mě políbil a pak se ke mně chováš tak… divně?"
Sasori se zamračil. "Já tě nepolíbil."
Toshi se na něj zmateně podívala. "Ale ano, políbil!"
Sasori zavrtěl hlavou a pořád se na ni nepodíval. "To jsem nebyl tak úplně já… Jen… Tehdy jsem neměl všech pět pohromadě."
Toshi se rozešla se sklopenou hlavou. "Hmmm," zamumlala. "A to si neměl všech pět pohromadě, ani když jsi mě tehdá přikryl a donesl večeři?"
Teď zase ztuhl Sasori. "Jak víš, že jsem to byl já?"
Toshi zavrtěla hlavou. "Konan," řekla a dál už byla zticha.
Sasori se zatvářil provinile, a zastavil se. "Promiň," zamumlal.
Toshi se zastavila a překvapeně na něj pohlédla. "Co?" zeptala se a pro Sasoriho to bylo jako dejavu.
Okamžitě zatřepal hlavou, aby si přestal Toshi představovat jako Aneko. "Řekl jsem promiň!" řekl naštvaně a rozešel se.
Toshi se tvářila nechápavě. Pak se rozešla za ním. "Sasori… Provedla jsem ti něco, že se ke mně chováš tak ošklivě?" zeptala se. Nechápala co mu udělala tak strašného.
Sasori stiskl ruce v pěst. "Nech mě bejt!" zavrčel.
Toshi si nedala říct. "Hej Sasori!" řekla naštvaně.
Sasori ji ignoroval a stiskl ruce tak silně, že mu z nich začala vytékat krev.
"Zatraceně Sasori!"
"Co chceš?!" zaječel Sasori a otočil se k ní. Udivilo ho, že nebyla za ním.
"Nech mě ti to ošetřit," řekla Toshi, která klečela vedle něho a vzala do svých rukou jednu jeho ruku.
"Jak jsi se sem tak rychle dostala?" podivil se Sasori.
Toshi ho ignorovala a prohlížela mu ruku. Potom vytáhla z pod pláště obvaz a obvázala mu ji. "Tu druhou," řekla a pustila ji.
Sasori jí podal druhou ruku. Toshi ji uchopila a také ji obvázala. Pak ji pustila a zvedla se.
"Jak jsi se tam tak rychle dostala?" zeptal se jí znova.
Toshi ho ignorovala a rozešla se pryč.
"Hej Toshi!"
Pořád nic.
"No tak!"
Nic…
"No tak fajn… Omlouvám se ti!"
Toshi byla jako kámen. Stále ho ignorovala.
"Zatraceně! Vždyť jsem se ti omluvil! A to nedělám zrovna často!"
Stále nic…
Sasori to už nevydržel. Rozběhl se k ní a uchopil ji za ruku, prudce ji otočil a klekl si před ni. "Omlouvám se ti, Toshi."
Toshi z toho byla překvapená. "Co to děláš?" zeptala se překvapeně.
Sasori pokrčil rameny, pustil její ruku a stoupl si. Stál těsně u ní. "Omluvám se ti, to dělám…"
Toshi se mu zadívala upřeně do očí. Pak se k němu začala pomaloučku přibližovat. Sasori se k ní také začal pomalu přibližovat, ale najednou se mu před očima její tvář změnila na tu Anečinu. Okamžitě udělal pár korků dozadu. "Ne!" vyjekl.
Toshi se zatvářila zmateně. "Co se stalo?" zeptala se.
"Tady se utáboříme na noc," řekl Sasori a sedl si opodál na sem. Hlavu schoval do dlaní a začal se třást vzteky.
Toshi pokrčila rameny a začala stavět stany. Když bylo všechno hotové, tak Sasori vstal a sedl si k ohýnku, který Toshi vytvořila.
"Co se stalo?" zeptala se Toshi.
"Nic," zamumlal Sasori.
"No tak! Něco se přece muselo stát!"
"Ty jsi prostě neodbytná, že?"
Toshi se uculila a přikývla.
Sasori si povzdychl. Pak jí začal vyprávět, jak ho Konoha zajala a jak se o něj Aneko starala… A jak se mezi nimi utvořil vztah.
"Aha chápu… Takže ty miluješ ji," řekla Toshi. Vůbec ji to nevyvedlo z míry.
Sasori zavrtěl hlavou. "Ty to nechápeš. Já ji milovat nechci… Naštvala mě, když si vybrala Itachiho, ale láska se prostě ignorovat nedá! Snažím se donutit na ni zapomenout… A skoro se mi to povedlo, ale pak jsi do Akatsuki přišla ty. Záhadná sestra Yumiko. Ani nevíš, jak se jí podobáš," řekl Sasori poslední větu řekl dost bolestně.
Toshi se zadívala do ohně. "Promiň," řekla po dlouhé odmlce.
Sasori se na ni podíval. "Za co se omlouváš?"
"Za to, že tě tak pokouším."
"Ale ty mě nepo… Nebo teda asi možná jo, ale… Mně to nevadí… Dělej si co chceš. Aneko je můj problém a já si ho sám vyřeším."
Toshi si otřela čelo. "Ehm… Po tom, jak jsme se k sobě tak… naklonili… Začal si couvat, protože jsi ve mně viděl tu holku?"
Sasori přikývl. "Neni to jenom holka!" dodal ještě podrážděně, Sasori, ale pak se chytl za pusu... On ji pravděpodobně chce i dál milovat... I když ho zranila.
"Takže mi chceš říct, že to vše, co jsi pro mě kdy udělal jsi dělal s pomyšlením, že jsem ona?" zeptala se váhavě a ignorovala jeho poznámku.
Sasori se na ni prudce podíval. "Co? Ne! To ne! O co… O co se to tu vlastně pokoušíš?!"
Toshi se smutně usmála a podívala se do ohně. "Pokouším se říct ti, že jsem se do tebe nejspíš zamilovala," řekla a zářivě se na něj usmála. Pak se zvedla. "Dobrou," řekla a odešla do svého stanu.
Sasori ztuhl a jen tam tak seděl. Překvapilo ho, že mu to řekla s takovým klidem. Ostatní holky by určitě byly červené jak ředkve a ona se jen vesele usmívala… Možná to je tím… to je ono! Ona je jiná, než ostatní holky, pomyslel si Sasori. Pak se ušklíbl a odešel si lehnout do svého stanu.
Toshi se probrala časně ráno. Sasori ještě spal a ona se nudila. Vylezla tedy ze svého stanu a sedla si před bývalý oheň. Chvilku se dívala do uhlí a přemýšlela. Nevynadala si za to, že Sasorimu řekla, že ho nejspíš miluje. Každá holka by to udělala, ale každá holka je pesimistka. Toshi je silná optimistka. Najednou jí někdo položil ruku na rameno. Toshi sebou trhla a prudce otočila hlavu. Za ní stál Sasori a usmíval se.
"Bré ráno," pozdravil ji.
Toshi se zazubila. "Brýtro," řekla.
Sasori se uchechtl. "Tohle se používalo snad v minulém století, ne?"
Toshi pokrčila rameny. "Mně se ten výraz líbí," řekla a vstala. Chtěla jít ke svému stanu, pro nějaké jídlo, ale zakopla o kmen stromu a nestihla to vyvážit. Naštěstí ji Sasori zachytil. "Jsi v pořádku?" zeptal se a stále ji držel.
Toshi se usmála. "Jo jasně," řekla a nijak se nesnažila z jeho náruče dostat.
Sasori se trošku začervenal, když vzal situaci v potaz. Ale zase se mu naskytla dobrá příležitost… Pomalu se k ní začal přibližovat. Tentokrát si dával bacha, aby mu myšlenky neutekly k Aneko. Toshi se k němu také začala přibližovat, dokud se jejich rty konečně nesetkaly. Byl to krátký polibek, ale jim oběma se náhodou líbil.
"Sasori…" zamumlala Toshi nejistě.
Sasori pustil Toshi a ta se začala vzdalovat. "Eh… Promiň," zamumlal.
"Sasori… Proč se omlouváš?" zeptala se Toshi a povzbudivě se na něj usmála.
"Já… Chovám se k tobě jako idiot a pak tě tu… líbám… Asi vážně nejsem normální. Radši ani nechci vědět, co si o mně myslíš," řekl Sasori, přišel k nejbližšímu stromu a kopl do něj.
Toshi k němu došla a pohladila ho po vlasech. "Jsi moc nervózní, měl by ses uvolnit," řekla mu.
Sasori si povzdychl. "Ale jak?" zeptal se.
Toshi se usmála a odešlo do svého stanu. Sasori slyšel, jak tam něco štrachá a pak vylezla s nějakým velkým svitkem. Rozrozbalila ho a začala v něm něco hledat. Zastavila se u velice složité pečetě, kousla se do palce, až jí z něj vytékala krev a tou přeškrtla pečeť. Najednou se na svitku objevila nějaká žlutá květina. Toshi zabalila svitek a zastrčila si ho do Akatsuki pláště. Pak vzala květinu a zase zmizela ve stanu. Tentokrát vylezla ven s konvicí, tou kytkou a keramickým hrníčkem.
"Sasori rozděláš prosím oheň?" zeptala se Sasoriho, který na ni nechápavě civěl.
Sasori kývl a šel rozdělat oheň.Toshi mezi tím odešla někam s konvicí pro vodu. Když se vrátila, tak byl oheň už rozdělaný. Toshi do konvice s vodou vhodila okvětní lístky té květiny, pak udělala pečeť "ovce" a konvice se obalila chakrou a vyletěla nad oheň, kde se začala pomalu vařit.
Sasori na to obdivně a nechápavě zároveň civěl. "Co to?"
Toshi se usmála. "Byliny, kameny, zvířata… To bylo vždycky moje. Tenhle čaj ti pomůže," řekla.
Sasori nadzvedl obočí. "Já ale čaj nepiju."
Toshi vykulila oči. "Tak to se potom nediv, že se chováš tak, jak se chováš."
"Narážíš tím na něco?" zeptal se a zašklebil se na ni.
"Na dost věcí," řekla Toshi s šibalským úsměvem na tváři.

"Musíš bejt rychlejší, Yumiko!" zakřičel Pein na unavenou modrookou dívku, která vyčerpaně klečela na zemi.
"Když to nejde… Jsi moc rychlej!" zamumlala a vyplivla krev z úst.
"Znova!" zavelel Pein.
"Dost Peine! Copak nevidíš, že má dost?" zaprotestovali Konan s Deidarou svorně.
Pein pokrčil rameny. "Má v sobě síly až dost. Tímhle tréninkem tu sílu uvolníme a Yumiko bude silnější než my ostatní," odsekl Pein.
"A co Toshi? Je to její dvojče. Ona takovou moc nemá?" otázal se Deidara.
Pein zavrtěl hlavou. "Toshi je možná její dvojče, ale jsou dvouvaječná dvojčata, takže není nutné, aby měli stejnou sílu. Navíc Toshi je silná normálně… Sasori mi slíbil, že mi podá zprávu o jejim stylu boje."
Konan se zamračila. "Tys je na tu misi poslal jen proto, abys zjistil tohle?"
"Ano… Vlastně ani nespoléhám na to, že by pako jako je Sasori, nebo nováček jako je Toshi mohli přivést Juuichibiho," řekl Pein lhostejně.
"Nepodceňuj Toshi," zamumlala Yumiko chraplavě. "Byla silná už i v sedmi letech."
"Ty si to pamatuješ?" zeptal se Deidara Yumiko. Ta jen přikývla.
"Vlastně bys ani neměl podceňovat Sasoriho," ozvala se najednou Konan.
Pein se zamračil. "Nemám nic proti loutkřům… Až na to, že jsou docela dost slabý."
"Ale Sasori porazil třetího Kazakageho," řekl Deidara.
"Pak tedy musel třetí Kazakage být dost slabý," pokrčil rameny Pein.
"Toshi to zvládne… Vždycky všechno zvládla…" řekla Yumiko a přesvědčivě se usmála.
Pein se podíval na špičky svých bot. "Myslím, že dneska už s tréninkem končíme," řekl a odešel pryč.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maki Maki | Web | 10. června 2012 v 18:15 | Reagovat

to je v pohode..ja tam nake dala : D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama