Svatba
:3 Moje nejoblíbenější kapitola^^ Nebo alespoň ta první část, kdy si přísahají lásku^^ Už jen poslední tři kapitoly do konce RR :( Ale píšu dvojku, takže nebojte, není všem dnům konec :D Ale dvojkou to asi bude končit :) Mám vymyšlenej konec, ale ještě se k němu dokopat, co? :D

Aneko stála před zrcadlem a jen se v jeho odrazu dívala, jak jí Sakura upravuje šaty. Byly to vlastně poměrně krátké šaty. Délkou sahaly Aneko jen po kolena. Byly světle modré a krásné. Prostě svatební šaty. Kolem pasu měla Aneko uvázanou světle růžovou mašli a na krku měla dřevěného vyřezávaného vlka, kterého jí dal Itachi, na stříbrném řetízku. Dlouhé červené a vždy rovné vlasy, měla teď vlněné a Sakura na ně použila takový speciální šampon, takže byly jemné a takové světlejší. Ofinu, kterou měla vždycky přicvaklou jednoduchou sponkou teď měla natočenou a upravenou, a byla oddělaná -aby nezavazela v obličeji- bílou kamélií (vlastně jen vyměnili sponku za kamélii). Své černé sandále měla vyměněné za také černé, ale trochu hezčí, s tenčíma přeskama. Vlastně měly víc obrouček a nezakrývaly jí skoro celý nárt (vypadaly jako ty Hinatiny).
"Páni!" pískla obdivně Sakura. "Vypadáš nádherně!"
"Ty taky," řekla Aneko, usmála se a prohlédla si její prostý oblek družičky. Měla na sobě růžové šaty, stejně dlouhé jako Aneko a vypadali skoro stejně, ale byly takové volnější a… Nevypadaly prostě tak krásně, jako ty Aneko.
"Když jde Naruto Itachimu za svědka… Znamená to, že s ním budu muset tancovat?" zeptala se úzkostně Sakura.
Aneko se usmála. "Jak budeš chtít. Ale neuškodilo by, kdyby si Naruto zatancoval s Hinatou," řekla a mrkla na ni.
Sakura se zahihňala. "Těšíš se?" zeptala se.
Aneko se usmála. "Ano," řekla dojatě.
"Jsi šťastný člověk, víš?" řekla Sakura. "Bůh ví, jestli já si někdy budu moct vzít toho, koho miluju a budu s nim moci založit rodinu."
"Sakuro," řekla přísně Aneko. "Sasuke… Věřím, že ho dřív nebo později přivedeme do Konohy zpět! A věř tomu, nebo ne, ale myslím si, že mu na tobě záleželo."
Sakura se na ni překvapeně podívala. "Vážně?"
"No… Kdyby ne, tak by asi nezmlátil ty chlápky ze zvučné, když tě málem zabili," řekla Aneko a mrkla na ni.
Sakura se usmála. "Máš pravdu," řekla zvesela. Pak vzala nějaký pytlíček a vysypala jeho obsah na Anečiny vlasy. Byl to tucet dalších kamélií, které teď zdobily její krásné vlasy.
"Páni!" pískla obdivně Sakura. "Vypadáš nádherně!"
"Ty taky," řekla Aneko, usmála se a prohlédla si její prostý oblek družičky. Měla na sobě růžové šaty, stejně dlouhé jako Aneko a vypadali skoro stejně, ale byly takové volnější a… Nevypadaly prostě tak krásně, jako ty Aneko.
"Když jde Naruto Itachimu za svědka… Znamená to, že s ním budu muset tancovat?" zeptala se úzkostně Sakura.
Aneko se usmála. "Jak budeš chtít. Ale neuškodilo by, kdyby si Naruto zatancoval s Hinatou," řekla a mrkla na ni.
Sakura se zahihňala. "Těšíš se?" zeptala se.
Aneko se usmála. "Ano," řekla dojatě.
"Jsi šťastný člověk, víš?" řekla Sakura. "Bůh ví, jestli já si někdy budu moct vzít toho, koho miluju a budu s nim moci založit rodinu."
"Sakuro," řekla přísně Aneko. "Sasuke… Věřím, že ho dřív nebo později přivedeme do Konohy zpět! A věř tomu, nebo ne, ale myslím si, že mu na tobě záleželo."
Sakura se na ni překvapeně podívala. "Vážně?"
"No… Kdyby ne, tak by asi nezmlátil ty chlápky ze zvučné, když tě málem zabili," řekla Aneko a mrkla na ni.
Sakura se usmála. "Máš pravdu," řekla zvesela. Pak vzala nějaký pytlíček a vysypala jeho obsah na Anečiny vlasy. Byl to tucet dalších kamélií, které teď zdobily její krásné vlasy.
"Uchiho Itachi. Chcete si vzít Uzumaki Aneko, jako svou právoplatnou manželku? Budete ji chránit svým životem a budete o ni pečovat s láskou?" zeptal se farář.
"Ano budu. Budu ji chránit svým vlastním životem, milovat ji a pečovat o ni s láskou," řekl Itachi.
"A nyní se ptám vás Uzumaki Aneko. Berete si Uchihu Itachiho, jako svého právoplatného manžela, budete se o něj starat s láskou, a budete mu poskytovat potřebnou ženskou útěchu a lásku?"
"Ano. Budu se o něj starat s tou největší láskou a budu mu poskytovat útěchu i lásku, kterou ode mě očekává," řekla svůj slib Aneko.
"Pak vás tedy prohlašuji za právoplatné manžele," prohlásil farář a zavřel Bibli, ve které měl vlastně papír s naškrábaným textem, aby mu náhodou při obřadu něco nevypadlo. "Nyní se polibte a potvrďte tak svůj slib."
Itachi se otočil k Aneko, něžně jí vjel rukou do vlasů -"Ne tam né! Pokazí jí účes!" zapištěla potichoučku Sakura- a něžně ji políbil. Všichni začali tleskat a někteří i dojetím plakat. Najednou se všude rozezněl dětský smích. Byla to Mittia, kterou Sakura (jakožto družička) držela v náručích. Všichni se tomu začali smát, dokonce i Itachi s Aneko.
"Ano budu. Budu ji chránit svým vlastním životem, milovat ji a pečovat o ni s láskou," řekl Itachi.
"A nyní se ptám vás Uzumaki Aneko. Berete si Uchihu Itachiho, jako svého právoplatného manžela, budete se o něj starat s láskou, a budete mu poskytovat potřebnou ženskou útěchu a lásku?"
"Ano. Budu se o něj starat s tou největší láskou a budu mu poskytovat útěchu i lásku, kterou ode mě očekává," řekla svůj slib Aneko.
"Pak vás tedy prohlašuji za právoplatné manžele," prohlásil farář a zavřel Bibli, ve které měl vlastně papír s naškrábaným textem, aby mu náhodou při obřadu něco nevypadlo. "Nyní se polibte a potvrďte tak svůj slib."
Itachi se otočil k Aneko, něžně jí vjel rukou do vlasů -"Ne tam né! Pokazí jí účes!" zapištěla potichoučku Sakura- a něžně ji políbil. Všichni začali tleskat a někteří i dojetím plakat. Najednou se všude rozezněl dětský smích. Byla to Mittia, kterou Sakura (jakožto družička) držela v náručích. Všichni se tomu začali smát, dokonce i Itachi s Aneko.
"Gratuluji vám," řekla Tsunade, která na jejich svatbě byla také. Byli tam vlastně všichni jejich staří přátelé:
Sakura, Naruto, Hinata, Kiba, Tsunade, Kakashi, Yamato, Sai, Kiyoko, Shino, Kurenai, Ino, Shikamaru, Chouji, Iruka, Neji, Lee, Gai, TenTen, Shizune, atd…
"Máte mou upřímnou gratulaci," řekl Yamato a postupně jim všichni poblahopřáli. Pak už oba zmizeli, protože se museli připravovat na svou svatební noc a líbánky. O Mittii se měla postarat Sakura a střídat se i s Narutem. A kdyby si nevěděli rady, tak měli o pomoc požádat Tsunade, nebo Shizune. O dům měl pečovat Naruto a jejich místa v ANBU zaskočili Kakashi s Yamatem. Zkrátka vše bylo domluvené a oni měli týden pro sebe.
Sakura, Naruto, Hinata, Kiba, Tsunade, Kakashi, Yamato, Sai, Kiyoko, Shino, Kurenai, Ino, Shikamaru, Chouji, Iruka, Neji, Lee, Gai, TenTen, Shizune, atd…
"Máte mou upřímnou gratulaci," řekl Yamato a postupně jim všichni poblahopřáli. Pak už oba zmizeli, protože se museli připravovat na svou svatební noc a líbánky. O Mittii se měla postarat Sakura a střídat se i s Narutem. A kdyby si nevěděli rady, tak měli o pomoc požádat Tsunade, nebo Shizune. O dům měl pečovat Naruto a jejich místa v ANBU zaskočili Kakashi s Yamatem. Zkrátka vše bylo domluvené a oni měli týden pro sebe.
Itachi se po jejich vášnivé svatební noci probral jako první. Když spatřil Aneko, zabalenou v peřině, jak se k němu tulí, usmál se. Něžně ji pohladil po tváři a pak vstal a zmizel v koupelně, protože se potřeboval osprchovat.
Aneko se vzbudila, jakmile si pustil vodu ve sprše. Usmála se, když si uvědomila, co všechno se stalo od té doby, co Itachiho a Sasoriho zajali. Vstala z postele a šla za Itachim do koupelny.
"Pojď se taky osprchovat," řekl Itachi, který pomocí sharingan poznal, že je to ona, byť šla potichu jak myška.
Aneko se usmála. "Jako teď hned?" zeptala se.
Itachi vystrčil hlavu ze sprcháče. "Jop," řekl a zazubil se.
Aneko se usmála a vlezla za nim do sprchového koutku. Ze shora na ně tekla teplá, uklidňující voda a oni se na sebe zamilovaně dívali. Pak ji Itachi dlouze políbil a v tomhle stavu setrvali minutu. Pak Itachi vylezl, protože on se už umyl. "Jdu udělat snídani," řekl, usmál se a odešel pryč.
Aneko se usmála a začala se sprchovat. Když byla hotová, tak se šla převléct do pokoje. Vzala si na sebe volné černé kraťasy a bílé, též volné, tílko. Potom si povzdychla a odešla dolů za Itachim, který se plně věnoval snídani. Sedla si ke stolu, opřela bradu o dlaně a dívala se na Itachiho. Ten asi po deseti minutách konečně něco ukuchtil. Setřel si pot z čela a nandal jídlo na dva talíře, které pak donesl ke stolu.
Aneko se usmála. "Páni. Kde ses naučil vařit palačinky?" zeptala se a koukala se na docela chutně vyhlížející palačinky s marmeládou.
Itachi vytáhl od někad nějakou velikánkou knížku. Na ní byl velikánským písmem napsáno: Kuchařka.
Aneko se objevila u tváře kapička. "Jo aha," řekla a poškrábala se na hlavě.
Itachi se usmál a kuchařku zase schoval. Pak si sedl ke stolu naproti Aneko a pustil se do jídla. Aneko udělala to samé a docela ji překvapilo, že se to dá i jíst.
Aneko se vzbudila, jakmile si pustil vodu ve sprše. Usmála se, když si uvědomila, co všechno se stalo od té doby, co Itachiho a Sasoriho zajali. Vstala z postele a šla za Itachim do koupelny.
"Pojď se taky osprchovat," řekl Itachi, který pomocí sharingan poznal, že je to ona, byť šla potichu jak myška.
Aneko se usmála. "Jako teď hned?" zeptala se.
Itachi vystrčil hlavu ze sprcháče. "Jop," řekl a zazubil se.
Aneko se usmála a vlezla za nim do sprchového koutku. Ze shora na ně tekla teplá, uklidňující voda a oni se na sebe zamilovaně dívali. Pak ji Itachi dlouze políbil a v tomhle stavu setrvali minutu. Pak Itachi vylezl, protože on se už umyl. "Jdu udělat snídani," řekl, usmál se a odešel pryč.
Aneko se usmála a začala se sprchovat. Když byla hotová, tak se šla převléct do pokoje. Vzala si na sebe volné černé kraťasy a bílé, též volné, tílko. Potom si povzdychla a odešla dolů za Itachim, který se plně věnoval snídani. Sedla si ke stolu, opřela bradu o dlaně a dívala se na Itachiho. Ten asi po deseti minutách konečně něco ukuchtil. Setřel si pot z čela a nandal jídlo na dva talíře, které pak donesl ke stolu.
Aneko se usmála. "Páni. Kde ses naučil vařit palačinky?" zeptala se a koukala se na docela chutně vyhlížející palačinky s marmeládou.
Itachi vytáhl od někad nějakou velikánkou knížku. Na ní byl velikánským písmem napsáno: Kuchařka.
Aneko se objevila u tváře kapička. "Jo aha," řekla a poškrábala se na hlavě.
Itachi se usmál a kuchařku zase schoval. Pak si sedl ke stolu naproti Aneko a pustil se do jídla. Aneko udělala to samé a docela ji překvapilo, že se to dá i jíst.
Byl už večer a Aneko s Itachim se naposledy podívali na svůj dům. Týden ho teď neuvidí.
"Mám takovej pocit, že až se vrátíme, tak z něj zbudou jen třísky," zamumlala Aneko.
Itachi se usmál. "Podceňuješ Naruta," řekl.
"No… Myslím, že když jde o Naruta, je lepší ho podceňovat, než přeceňovat. Dokáže zklamat, když to nejmíň tušíš."
"Ale taky dokáže překvapit, když to nejmíň očekáváš."
"To jo… Má výdrž," řekla Aneko smutně.
Itachi se usmál a vzal ji kolem ramen. "Ty taky. Přeci jen se jmenuješ Uzumaki... nebo tedy jmenovala," řekl jí povzbudivě a něžně ji políbil.
Aneko se zasmála. "No jo no… Přeci jen jsem dcera na hlavu spadlýho Hokageho a ukecaný kunoichi," řekla.
Itachi se ušklíbl. "Tak pojď. Vsadim se, že ten dům vydrží," řekl a vzal ji kolem ramen.
"Snad jo," řekla Aneko a pak už oba zmizeli.
"Nebojte. Já dám pozor i na Mittii, i na Naruta," zašeptala Sakura, která je ze stínu stromu pozorovala. Pak se usmála a s Mittií v náručích zmizela pryč.
"Mám takovej pocit, že až se vrátíme, tak z něj zbudou jen třísky," zamumlala Aneko.
Itachi se usmál. "Podceňuješ Naruta," řekl.
"No… Myslím, že když jde o Naruta, je lepší ho podceňovat, než přeceňovat. Dokáže zklamat, když to nejmíň tušíš."
"Ale taky dokáže překvapit, když to nejmíň očekáváš."
"To jo… Má výdrž," řekla Aneko smutně.
Itachi se usmál a vzal ji kolem ramen. "Ty taky. Přeci jen se jmenuješ Uzumaki... nebo tedy jmenovala," řekl jí povzbudivě a něžně ji políbil.
Aneko se zasmála. "No jo no… Přeci jen jsem dcera na hlavu spadlýho Hokageho a ukecaný kunoichi," řekla.
Itachi se ušklíbl. "Tak pojď. Vsadim se, že ten dům vydrží," řekl a vzal ji kolem ramen.
"Snad jo," řekla Aneko a pak už oba zmizeli.
"Nebojte. Já dám pozor i na Mittii, i na Naruta," zašeptala Sakura, která je ze stínu stromu pozorovala. Pak se usmála a s Mittií v náručích zmizela pryč.






