close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
RedRose2 právě v prodeji!
*
Následující povídka: Pain of RedRose (od ??. ??. 2013)
*
Nový vzhled stáhnutý z animeandmusic.blog.cz!

RedRose 3. kapitola

25. března 2012 v 19:28 |  RedRose
Tak zdárec :D Je tu další kapitola RR :D Snad se bude líbit :) Za korekturu opět vděčím své zlaté onee-chan^^ Trošku gomen, že je to tak krátký (mám ve zvyku psát povídky o rozsahu šesti stránek v Microsoft Wordu^^), ale já jsem neměla nápady :D Tak si užijte čtení ;)
Vaše Aneko Hikari, aneb autorka RedRose^^

Dne 25.3. editovala Deiana-chan: No tak tady je třetí kapitola a omlouvám se za chyby, ale já je prostě nenajdu n_,n''
Tak příjemné čtení ;)

Zrádné sny


Aneko seděla na okraji dřevěné lávky. S jejími dlouhatánskými červenými vlasy si pohrával vítr a kolem obličeje jí poletovaly lístky ze stromu sakura. Uslyšela za sebou kroky a ohlédla se. Spatřila vysokého svalnatého muže s havraními dlouhými vlasy svázanými do jednoduchého culíku, a sharinganem v očích. Usmála se na něj a on na ní. Aneko se k němu pak rozběhla a objala ho. Itachi její objetí opětoval a políbil jí do vlasů, které jí hned na to začal prohrabovat rukou.
"Stýskalo se mi," šeptla červenovlasá dívka. Itachi jí stiskl ještě silněji. "Mně víc."
"Eto… Nechci se hádat, ale mně víc," zaškádlila ho Aneko a Itachi jí přestal prohrabovat vlasy. Chytil jí jemně za bradu a zvedl jí hlavu, aby se mu dívala do očí. Dlouze jí políbil a uculil se. "Věř mi… Mně víc."
Aneko se s ním nechtěla hádat, tak mu polibek opětovala. Stáli tam tak snad půl hodiny a střídavě se objímali a škádlili.

Itachi sebou trhnul a vzbudil se. Nad ním se skláněla Aneko a měla nadzvednuté jedno obočí. Itachi si teprve teď uvědomil, že musí vypadat divně.
"To se ti zdálo o tom, že ses setkal s někým drahým, nebo proč jsi tak silně tisknul tu přikrývku. Chudáka jsi jí celou roztrhal," zašklebila se Aneko a hrála, že věnuje větší pozornost chudince dece.
Itachi svraštil čelo. "Něco v tom smyslu," zabručel. Najednou dostal chuť jí ten sen vyprávět a v tu chvíli mu to ani nepřišlo tak hloupý, ale když už otevřel pusu a chystal se něco říct, tak ho vyrušil výkřik… Zjevně ze Sasoriho cely. "Ježiš… To ten hybrid nemůže bejt aspoň chvíli ticho?" zavrčel a Aneko se na něj usmála.
"Vy dva máte fakt divoký sny. Celou noc jenom lítám z jedné cely do druhé," řekla mu a už začala vstávat. Jenže Itachi jí chytl za ruku. "Počkej," začal. Aneko se zastavila. "Chci ti něco říct," řekl, jenže to se znova ozval ten křik. Aneko se zatvářila otráveně. "Ježiš!" zavrčela. "Promiň Itachi. Musim jít zalepit tomu "hybridovi" pusu. Řekneš mi to pak, jasný?" řekla mu a zašklebila se. Itachi se na ní ušklíbl a pustil jí. Aneko odešla pryč a zamkla za sebou dveře od Itachiho cely. Přešla k Sasorimu, kterej by se snad mohl stát Miss Nejhlasitější výkřiky.

"Ona je Jinchuuriki Sasori! Musí zemřít, jinak to nejde!" zaječel na něj naštvanej Pain.
Sasori se bolestně zamračil. "Ne! Já to jutsu nedodělám!" zaječel přes celou místnost. Deset tajemných lidí stálo na soše dvou rukou s deseti prsty. Každý na jednom. Všichni, až na červenovlasého loutkaře dělali jutsu, které mělo z červenovlasé dívky vysát Nadashiho.
Pain se naštval. "Dělej!"
Sasori zavrtěl hlavou. "Ne! Ty kdyby jsi zjistil, že Konan je Jinchuuriki, tak by jsi to taky nedodělal!"
"Ale mezi mnou a Painem nic není," snažila se zastat Konan Paina, ale celá se začervenala.
Jelikož bez Sasoriho to jutsu udělat nemohli, tak se celé zrušilo a Aneko se začala probírat. Vystrašeně otevřela oči, sedla si a rozhlédla se kolem sebe. Chtěla se začít zvedat, ale Pain skočil vedle ní a silně jí udeřil, až spadla zpátky na zem. Chystal se k poslednímu smrtelnému úderu, aby neodporovala, jenže Sasori mu vběhl do cesty, takže netrefil Aneko, ale Sasoriho. Loutkař vydal němý výkřik bolesti a Aneko se podívala nad sebe. Nad ní stál Sasori a tělem mu projela Painova ruka. "Sasori!" vyjekla a Pain vytáhl ruku ze Sasoriho těla a to se skácelo vedle Aneko. Ta okamžitě padla na polomrtvého Sasoriho.

Sasori bleskově otevřel oči a nad sebou spatřil Aneko s kruhama pod očima. Zvedl ruku a pohladil jí po tváři. Aneko ucukla a pleskla ho po ruce. Sasori sebou hned škubl a ruku stáhl. "Jej promiň… Já myslel, že jsem pořád ve snu," zamumlal, ale hned se chytl za pusu.
Aneko nadzvedla obočí, ale pak ho hned spustila. "Hmmm… To je super. Na, vem si tenhle prášek, a jestli zase budeš mít noční můru, tak ti zalepim pusu lepenkou… Celou noc lítám mezi tebou a Itachim… Itachi naštěstí neječí… Na rozdíl od někoho," zamumlala. Podala mu sklenici s vodou a nějaký prášek. Sasori si ho vzal a zapil vodou. Pak prázdnou sklenici vrátil Aneko. Normálně by se naštval, že se k němu chovala tak drze, ale muselo být tak tři hodiny ráno, takže jí to neměl za zlé… Kdyby on celou noc nespal, tak by se z toho asi zbláznil. "Promiň. Už se budu snažit nekřičet," řekl jí. "A omlouvám se za to… No to jak jsem tě pohladil po tváři," zamumlal a začervenal se. Aneko se na něj unaveně usmála. "V pořádku," řekla, sehla se a políbila ho na čelo. Pak se zvedla a odešla pryč s prázdnou sklenicí v ruce. Když se Sasori ujistil, že je pryč, tak se rukou dotkl místa, kde ho políbila a spokojeně zavřel oči. Dál se mu už nic strašného nezdálo. Tedy o Aneko snil pořád, ale už neměl tak brutální sny.

"Snídaně," zašeptala Aneko Itachimu do ucha. Ten pomalu otevřel oči a podíval se jí do očí. Byla k němu obličejem tak blízko, že měl chuť jí políbit. Přiblížil se k ní trošku víc, ale pak se zastavil a oba se odtáhli. Aneko pak zakašlala (takové to ehm ehm). "No na stole máš snídani," řekla a začervenala se. Itachi se cítil docela trapně. "Eto… Aneko?" zeptal se a chytl jí za ruku. Aneko sebou trhla.
"No?"
Itachi nic neřekl a přitáhl si jí k sobě. Pak ji krátce a mile políbil. Aneko se od něj odtrhla červená jak rajče.
"J-já," začala, ale pak se uzavřela. "Já se z vás dvou zbláznim!" řekla zničeně a měla na krajíčku.
Itachi vypadal zmateně. "Co?" zeptal se.
Aneko se prudce zvedla. "Nejdřív Sasori a teď i ty. Co to s váma je?" řekla a rozbrečela se.
Itachi se zvedl a setřel jí slzy. "Sasori tě taky…no… políbil?" zeptal se trochu smutně.
Aneko sebou cukla. "Ne… ale… v jistym slova smyslu mi řekl, že o mně sní," řekla mu a otočila se. "Na stole máš tu snídani," řekla a odešla.
Itachi tam zůstal zmateně stát. Teď měl největší chuť zavraždit Sasoriho.
Aneko zamkla dveře od Itachiho cely a opřela se o ně. Pak sjela dolů na zem. Rukou si vjela do vlasů a rozbrečela se ještě víc. Netušila co má dělat. Milují ji oba dva a ona má také ráda oba… Možná tedy Itachiho má radši, ale Sasori se k ní také chová mile… Zkrátka to je těžké.

"Řekni mi vše, co víš o členech Akatsuki," přikázala Aneko Sasorimu. Nechtěla být hrubá, ale mohla převzít výslechy jen pod podmínkou, že jí budou kontrolovat… Kdyby zjistili, že si k nim vytvořila city, odebrali by jí je.
Sasori bolestně skrčil tvář. "Já nemůžu…"
Aneko se k němu shýbla. "Sasori prosím! Když mi to nebudeš chtít říct, budu tě muset bít… A to já nechci! Ale kdybych byla moc milá, komise vás předá někomu jinému a ti na vás nebudou zrovna milí."
Sasori se na ni bolestně podíval. "Když tedy prosíš…Ale to je jediné, co ti řeknu. Dál už mě budeš muset dát přes hubu," řekl škádlivě Sasori.
Aneko se ušklíbla.
"Tak tedy," začal Sasori. "Členů je nás dohromady deset. Z toho jeden z nás je leader. Jmenuje se Pain. Je z nás nejsilnější. Jsme rozděleni do pěti skupinek po dvou. Já jsem dohromady s Deidarou, teroristou ze skryté kamenné. Uchiha Itachi je s Kisamem. To je ryba ze skryté mlžné. Náš vůdce, Pein, je dohromady s Konan. Oba jsou ze skryté deštné. Jsou to přátelé od narození. Pak jsou tam Hidan a Kakuzu. Hidan je z lázeňské země. A Kakuzu ze skryté vodopádové. No a poslední je Zetsu… Ten nejdříve byl s Orochimarem… Legendárním sanninem ze skryté listové no a teď má učně Tobiho… Moc toho o něm nevíme, ale prý je z Konohy… A má Sharingan… Takže je to nejspíš Uchiha."
Aneko se usmála. "To zatím bude stačit," řekla a vražedně se podívala na ženu, která vše zapisovala. Pak se podívala opět na Sasoriho a trošku sebou trhla, když spatřila, jak na ni bez přestání hledí.
"Tak pojď," zamumlala a silně stiskla jeho zápěstí, aby si komise nemohla stěžovat. Jakmile byli z jejich dohledu, tak stisk zjemnila.
Sasori se zastavil a otočil se k ní. Aneko se také zastavila, naštěstí dost rychle, aby do něj nenarazila. Ale i tak k němu byla dost blízko. Naklonil se k ní, až se skoro dotýkali na nosy. Pohladil jí po tváři a Aneko zatajila dech. Už se chystal k polibku, když v tom se od ní odklonil. "Toužíš po jiném, že?" řekl znenadání. Aneko od něj odstoupila. "Ne já…" zamumlala. "Já mám ráda i tebe… i… někoho jiného."
Sasori se zamračil. "Proč to neřekneš hned? Ten druhý je Itachi, že?" zeptal se. Ale znělo to spíš jako oznamovací věta. Aneko se na něj podívala. "Já…nevím… Jsem zamilovaná jako malá holka… Jenže do vás obou," řekla a skryla obličej v dlaních. Celá se začala třást. Sasori jí objal. "Co mám udělat pro to, aby sis vybrala mě?" zašeptal jí do ucha. Aneko za sebou zaslechla kroky. Do pr*ele! Komise, pomyslela si a rychle se vymanila z jeho sevření. Sasori to také vycítil a vzal její ruku a naměřoval jí tak, aby to vypadalo, že ho drží. Rozešli se do Sasoriho cely. Když byli u jedné z mnoha křižovatek, tak kolem nich prošel jeden z členů komise. Aneko neušel jeho vyzvídavý výraz. Zjevně kolem nich šel naschvál. Aneko byla tak naštvaná chováním komise, až zlostí strašně silně stiskla Sasorimu zápěstí. Ten vydal tlumený výkřik. Aneko se na něj rychle omluvně podívala, ale nevydala ani hlásku, protože je jasné, že je komise poslouchá. Sasori chápavě kývl a Aneko zrychlila krok, aby byli co nejdříve v cele. Jakmile se do ní dostali, Sasori za nimi zabouchl dveře od cely a přitlačil Aneko ke stěně, až překapeně vyjekla. "Prosím, odpověz mi! Co mám udělat, aby sis vybrala mě?" zeptal se jí a upřeně se jí díval do očí.
Aneko se zalkla. "J-já… Nevím… Já jsem ti už řekla… Já vás miluju oba. I když si mě získá jeden, toho druhého budu milovat pořád," řekla.
Sasori se k ní přiblížil, co nejvíce to šlo. Pak ji dlouze políbil. Aneko nemohla říct, že se jí to nelíbilo, ale ona miluje i Itachiho… Nechce ho zklamat. Když Sasori poznal, že Aneko nemá nic proti, tak jí začal líbat vášnivěji a rychleji. "Počkej," přerušila Aneko řetězec polibků. "Já musím jít zkontrolovat Itachiho… Komise mi pořád čmuchá na záda."
Sasori se od ní odtáhl. "Já si tě nikdy nezískám pro sebe, zamumlal zklamaně a Aneko se na něj smutně podívala. "Promiň," řekla mu a odešla pryč.

"Hej Itachi, vstávej!" zašeptala Aneko spícímu Itachimu (ono v té cele se nedá nic moc dělat) do ucha. Ten sebou trhl, a když otevřel oči a spatřil nad sebou Aneko, tak se jednoduše neudržel, objal ji a strhl, takže spadla na něj. Něžně a dlouze jí políbil. "Hej počkej," řekla a zasmála se. Itachi se od ní však neodtrhl, tak jí nezbývalo, než mu polibky opětovat. Najednou se ozvalo zaťukání na dveře cely. Itachi a Aneko se od sebe prudce odtrhli. Itachi se zabalil do deky a dělal, jakože spí, zatímco Aneko potichu přišla ke dveřím cely a otevřela je. Stál tam nějaký ANBU. "
Posílá mě Pátá Hokage. Prý pro vás má misi," řekl a odešel pryč. Aneko za ním zavřela a Itachi otevřel oči. "Když tě pošle na misi, tak co bude se mnou a Sasorim?" zeptal se.
Aneko pokrčila rameny. "Já netuším… Poprosím bábi Tsunade, abych tu mohla nechat svého kamaráda z ANBU. Určitě vám neublíží, když mu to zakážu," řekla a Itachi se nad tím zamyslel. "Tobě na Sasorim záleží… Že?"
"Já… Už jsem to říkala i Sasorimu… jsem zamilovaná až po uši… Jenže do vás obou. Oba dva jste se ke mně už od začátku chovali mile a já si k vám vybudovala city… Ale nikdy nemůžu dát přednost jenom jednomu… I když možná k tobě mám trochu blíž," řekla smutně.
Itachi jí objal. "Možná by ses měla rozhodnout co nejdříve mezi jedním… Aby tě to pak tak moc nebolelo… Až se jednoho budeš muset vzdát."
Aneko ho políbila na krk. "Na té misi o tom budu přemýšlet," řekla mu.
"Přemýšlej," zašeptal a pak jí pustil.
Aneko se na něj usmála a odešla pryč z cely. To poslední co po ní bylo slyšet bylo cvaknutí zámku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama